Česká spisovatelka se narodila roku 1820 ve Vídni. Měla celkem dvanáct sourozenců, ale dospělosti se jich dožilo pouze šest. Božena Němcová byla zakladatelkou české novodobé prózy. Ve svých sedmnácti letech byla provdána za úředníka finanční stráže Josefa Němce, jenž byl o mnoho let starší. Jejich první léta po sňatku byla ve znamení permanentního stěhování. V tomto kočovném období Božena Němcová porodila čtyři děti. Po usazení se s celou rodinou poté v Praze začala věnovat psané tvorbě a brzy se stala slavnou.
Původ této ženy je stále obestřen záhadou. Jedná se bezpochybně o jednu z velmi výrazných autorek české obrozenecké éry a současně zakladatelky české prózy není zcela objasněn. Dle některých odborníků se jedná o nemanželskou dceru kněžny Kateřiny Zahaňské či její sestry Dorothey. Rovněž tak jsou pochybnosti ohledně roku narození. Údajně dle oficiálního zdroje se narodila nakonec jako Novotná a později Panklová ve Vídni, kde vyrůstala právě v rodině Panklových v Ratibořicích.
Zásadní vliv na Boženu Němcovou měla výchova babičky Magdalény Novotné, která byla zcela obyčejnou venkovskou ženou. Za svůj osobní půvab vděčí Božena Němcová poznání a stýkání se s mnoha představiteli české kultury a stejně tak i s představiteli vlastenecké inteligence. Do této společnosti se dostala, když bydlela v Praze. Díky pobytu na Chodsku zase přišla do každodenního stylu s konvenčním lidovým světem a jeho tradicemi.
Božena Němcová a její pracovní činnost neboli tvorba
Božena Němcová byla osobou přispívající do celé řady časopisů zaměřených jak na poezii, tak i do časopisů věnující se povídkové tvorbě, cestopisných článků, pohádek a hádanek. Veškerá lidová vyprávění Boženou Němcovou byla inspirací pro sedm svazků Národních báchorek a pověstí a deset svazků Slovenských pohádek a pověstí. Jedná se především o interesantní beletrii a zpracování pohádkových námětů.
Zároveň je význačnou autorkou jak cestopisných i národopisných črtů. Za zmínku stojí „Obrázky z okolí Domažlického“. Stejně tak je autorkou realistických povídek, které pochází z venkovského prostředí, jako je například Divá Bára, Pohorská vesnice, Pan učitel, Baruška, Chudí lidé, Pohorská vesnice apod. Za vrchol její tvůrčí práce je považována nesmrtelná Babička. Jedná se o povinnou školní četbu. Námět knihy je i ve filmovém zpracování.
Závěrem
Psal se rok 1861, kdy se Božena Němcová definitivně rozešla se svým manželem Josefem Němcem. Po tomto rozchodu odcestovala do Litomyšle. Záměrem bylo, že chtěla redigovat veškeré své spisy, což se však bohužel již nestalo. Na konci listopadu byla z Litomyšle převezena Josefem Němcem do Prahy. Poslední své Vánoce strávila v kruhu rodinném se svými dětmi. O necelý měsíc záhy zemřela zcela vyčerpaná. Je pochována v Praze a to na hřbitově na Vyšehradě.